Změna je život

4. june 2017 at 18:30 | E.
Dvojměsíční pauza? Asio. Dva měsíce strávené v psychiatrické léčebně. Výsledek? Hhh. Zhoršilo se mi to, ale co. Sertralin je věrný kamarád. Možná. Tento článek je poslední. Ach. Nebreč. Je poslední na tomto blogu. Protože se o mém blogu dozvědělo víc než dost lidí a mě to prostě sere. Chtěla jsem být anonymní a ono hovno. Kdo bude chtít novou adresu, napiš na email novy-blog@seznam.cz. Tenhle blog nebudu mazat, třeba se za pár let zasměju co jsem psala za sračky. Affs si tam asi přepíšu, takže.. jestli se vám chce. Buď mě vymažte a napište mi to, nebo si to vyměňte. Je to na vás. Asi změním i styl psaní.. za ty dva měsíce se toho pro mě dost stalo. Takže.. bych měla se změnit i jako internetová gril. Jestli ti to vadí, je mi to jedno. Budou mě číst jiní. Snad. Heh. Víc nevím co bych vám k tomu napsala. Mějte se hezky a užívejte posledních 26 dní do konce školy. Čáo.
 

top 10 nejděsivějších psychiatrických léčeben

15. april 2017 at 18:07 | E. |  Top
Právě (Asi, možná, nevím, whatever) sedím někde na psychiatrii. Ano, už. Článek mám naplánovanej takže nou stressss. A tak mě napadlo, proč když už tu sedím vám sem nehodit nějaké hezké léčebny. Z mého pohledu, co mi navykládali ostatní se do tý lečebny teším. Takovej wellness pobyt. A co se týče affs, logicky nebudu pár týdnu aktivní. Sorry jako.


↑ Psychiatrická léčebna Cane Hill, Croydon - část Londýna, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Svatého Johna, Lincolnshire, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Deva, Chester. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Severalls, Colchester, Veľká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna High Royds, Menston, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna West Park, Epsom, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Svaté Mary, Stannington, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Denbigh, Denbigh, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Hellingly, Hellingly,, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Whittingham, Preston, Velká Británie. ↑

Ve mně ty obrázky/fotografie nic nevyvolávaj. Žádný úzký pocity nebo tak, co lidi dokážou nablábolit. Mega víc se tam těším. Heh. Kdybych ale byla na těchto místech, možná mluvím jinak ale možná taky ne. Maybe. Jaká se vám líbí nejvíc? Nebo do jaký by jste nevkročili ani za nic? /Na bonbonek určitě jo./

neboj se smát

7. april 2017 at 13:58 | E. |  Topic of the week
Nějaka týpka v prostřenu jako zábavu vymyslela ať se lidi povinně zasmějí. Hehe. To byla švanda. Ale ne, proč mě napadlo tohle téma? Protože jsem se pousmála nad tématem týdne. Zavři oči, padá hvězda. Taky vám to příjde tak vtipné? Ne? Mně jo. Když jsem byla malá naivka, myslela jsem si při padající hvězdě že se mi opravdu něco splní. A dnešní děti se ani neobtěžujou zavřít oči. Ble dnešní generaci. Ale já mám co říkat, jako naprosto nebezpečný a zničený týnejdžr. No, ale teď už zpátky k hlavní myšlence, protože vzhledem k titulku článku "Nebojte se smát", je text laděn vážně. A já se ptám: "Proč tak vážně? Hmm?"

Jak možná víte (no, spíše asi nevíte), libuji si doslova v jakémkoliv humoru. A čas od času jsem za to značně sekýrovaná. A říkám si proč? Vždyť je to přeci jen sranda, ne? Ještě než jsem našla na tuto otázku odpověď, jsem se dlouho zdráhala o čemkoliv, co se kolem černého nebo rasistického humoru (jo, už v tomhle je ten vtip) točilo, bál byť jen mluvit, protože společnost vás za to zkrátka ne úplně uzná. Dnešní svět je zkrátka plný moralistů a idiotů, kteří se snaží všechno škatulkovat. Pojem svoboda dneska definuje jen práva jedince v dané oblasti. Ale to už asi zacházíme moc daleko..

Je potřeba si uvědomit, co znamená smát se někomu a něčemu. Nejlépe asi bude ukázat si to na konkrétním příkladu. Je dán vtip (upozorňuji, že jsem vybrala záměrně slabší a pravděpodobně ne tak kontroverzní): "Pedofil zazvoní na zvonek u cizích dveří. Otevře mu paní a ptá se: 'Co chcete?' Načež pedofil odpoví: 'Dobrý den, mohl bych si u vás skočit na malou?'" Teď by mě každý správný moralista zpražil tím, že pedofilie a zneužívání dětí je vážná věc a že bych si z toho rozhodně neměl dělat srandu. Což by samozřejmě ve mně vyvolalo otázku proč. Vždyť je to vtipné, ne? Kouzlo českého jazyka a navíc se nikomu nic nestalo, ne? Žádná holčička nebyla zneužita, jen jsme se všichni od srdce zasmáli. Tak v čem je tedy ten problém? Nějaký tenhle ten idiot s morálními zásady hladovějícího lva před opuštěným mládětem zebry, by pravděpodobně pronesl nějaké moudro o tom, jak to ve výsledku vlastně není vtipné a měl bych se zamyslet nad tím, kolik nebohých dětí mohlo být zneužito. A tím si pěkně naběhne..

Jak tedy argumentovat?
Pravděpodobně jste si toho nevšimli, ale odpověď je už v odstavci výše. Vzpomeňte si na hodiny dějepisu, kdy jste se učili o holokaustu, křížových výpravách a podobných zvěrstvech. Můžete sice namítat, že na tom není nic k smíchu, tak jak to spolu souvisí. Jedna z věcí, na kterou často učitelé upozorňují je ta, že to zkrátka musíte vedět a musí se o tom neustále mluvit, aby se nezapomnělo a díky tomu se to nikdy neopakovalo. Stále to v tom nevidíte? Dobře, vysvětlím to přímo. Tím, že se o dané problematice nebojíte mluvit, dáváte jasně najevo, že si uvědomujete, že ten problém tu skutečně je. Všichni tady tihle moralisté, co jen mlčí a kritizují, svým způsobem přispívají tomu, aby to nikdo neřešil a bylo ticho po pěšině. Takže se nebojte. Je vtip rasistický? Fajn. Je potřeba poukázat na to, že systém někde zavrávoral, že něco nefunguje tak jak má.

Vraťme se ještě ale k původní větě. Sice, že je potřeba rozpoznat, jaký je rozdíl mezi tím smát se něčemu a někomu. Pro ukázku použijeme opět příkladový vtip o pedofilovi. Zasmát se tomuto vtipu jako takovému je v pořádku (jak už jsme si vysvětlili). Co by v pořádku nebylo, kdyby mezi zúčastněnými byl někdo, kdo by měl s pedofilií negativní zkušenosti (silně pochybuji, že lze mít kladné zkušenosti s pedofilií) a vy byste se vtipu smáli asi tímhle stylem: "Ty vole to je prdel. Stejně jako tu, co ti ojel v té páté třídě ten váš soused. Haha! Pořádně ti projel kaďák, co?" V tomhle případě dokáži v sobě já najít tu lidskost a uvědomit si, že tohle sranda není.
Samozřejmě by to nebylo jen tak, kdyby u toho nebyla ještě nějaká výjimka. Většina těchto lidí jsou se svým osudem více než smíření a naopak si z toho dělají o to větší srandu. Ale je to samozřejmě případ od případu. To už samozřejmě poznáte sami a není třeba vám to zas až tak důkladně vysvětlovat.

Dnešní článek byl ve výsledku více poučný než k uvolnění, ale snad jsem vám rozšířila trošku obzory. To, jaké vtipy se vám líbí a jakým se smějete, by mělo být nastaveno pouze tím, jak jsou nastaveny vaše morální hodnoty. Pokud vám zkrátka nedělá dobře vyprávět nebo poslouchat vtipy o Židech, pak dobrá. Neříkejte je, případně se vyjádřete v tom smyslu, že je vám to nepříjemné a nesnažte se někoho moralizovat, jaký je ubožák, že se tomu směje.

A ze všeho nejdůležitější je, nebojte se udělat si srandu sami ze sebe. Stejně jako ti, kteří přijmuli svůj osud bez ruky, menšiny, víry apod. Neboť jak jeden velice moudrý člověk řekl:

"Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá."
- Jan Werich

Což mě opravňuje smát se naprosto všemu. Třeba i právě vám.


Where to go next

Advertisement