top 10 nejděsivějších psychiatrických léčeben

15. april 2017 at 18:07 | E. |  Top
Právě (Asi, možná, nevím, whatever) sedím někde na psychiatrii. Ano, už. Článek mám naplánovanej takže nou stressss. A tak mě napadlo, proč když už tu sedím vám sem nehodit nějaké hezké léčebny. Z mého pohledu, co mi navykládali ostatní se do tý lečebny teším. Takovej wellness pobyt. A co se týče affs, logicky nebudu pár týdnu aktivní. Sorry jako.


↑ Psychiatrická léčebna Cane Hill, Croydon - část Londýna, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Svatého Johna, Lincolnshire, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Deva, Chester. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Severalls, Colchester, Veľká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna High Royds, Menston, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna West Park, Epsom, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Svaté Mary, Stannington, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Denbigh, Denbigh, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Hellingly, Hellingly,, Velká Británie. ↑


↑ Psychiatrická léčebna Whittingham, Preston, Velká Británie. ↑

Ve mně ty obrázky/fotografie nic nevyvolávaj. Žádný úzký pocity nebo tak, co lidi dokážou nablábolit. Mega víc se tam těším. Heh. Kdybych ale byla na těchto místech, možná mluvím jinak ale možná taky ne. Maybe. Jaká se vám líbí nejvíc? Nebo do jaký by jste nevkročili ani za nic? /Na bonbonek určitě jo./
 

neboj se smát

7. april 2017 at 13:58 | E. |  Topic of the week
Nějaka týpka v prostřenu jako zábavu vymyslela ať se lidi povinně zasmějí. Hehe. To byla švanda. Ale ne, proč mě napadlo tohle téma? Protože jsem se pousmála nad tématem týdne. Zavři oči, padá hvězda. Taky vám to příjde tak vtipné? Ne? Mně jo. Když jsem byla malá naivka, myslela jsem si při padající hvězdě že se mi opravdu něco splní. A dnešní děti se ani neobtěžujou zavřít oči. Ble dnešní generaci. Ale já mám co říkat, jako naprosto nebezpečný a zničený týnejdžr. No, ale teď už zpátky k hlavní myšlence, protože vzhledem k titulku článku "Nebojte se smát", je text laděn vážně. A já se ptám: "Proč tak vážně? Hmm?"

Jak možná víte (no, spíše asi nevíte), libuji si doslova v jakémkoliv humoru. A čas od času jsem za to značně sekýrovaná. A říkám si proč? Vždyť je to přeci jen sranda, ne? Ještě než jsem našla na tuto otázku odpověď, jsem se dlouho zdráhala o čemkoliv, co se kolem černého nebo rasistického humoru (jo, už v tomhle je ten vtip) točilo, bál byť jen mluvit, protože společnost vás za to zkrátka ne úplně uzná. Dnešní svět je zkrátka plný moralistů a idiotů, kteří se snaží všechno škatulkovat. Pojem svoboda dneska definuje jen práva jedince v dané oblasti. Ale to už asi zacházíme moc daleko..

Je potřeba si uvědomit, co znamená smát se někomu a něčemu. Nejlépe asi bude ukázat si to na konkrétním příkladu. Je dán vtip (upozorňuji, že jsem vybrala záměrně slabší a pravděpodobně ne tak kontroverzní): "Pedofil zazvoní na zvonek u cizích dveří. Otevře mu paní a ptá se: 'Co chcete?' Načež pedofil odpoví: 'Dobrý den, mohl bych si u vás skočit na malou?'" Teď by mě každý správný moralista zpražil tím, že pedofilie a zneužívání dětí je vážná věc a že bych si z toho rozhodně neměl dělat srandu. Což by samozřejmě ve mně vyvolalo otázku proč. Vždyť je to vtipné, ne? Kouzlo českého jazyka a navíc se nikomu nic nestalo, ne? Žádná holčička nebyla zneužita, jen jsme se všichni od srdce zasmáli. Tak v čem je tedy ten problém? Nějaký tenhle ten idiot s morálními zásady hladovějícího lva před opuštěným mládětem zebry, by pravděpodobně pronesl nějaké moudro o tom, jak to ve výsledku vlastně není vtipné a měl bych se zamyslet nad tím, kolik nebohých dětí mohlo být zneužito. A tím si pěkně naběhne..

Jak tedy argumentovat?
Pravděpodobně jste si toho nevšimli, ale odpověď je už v odstavci výše. Vzpomeňte si na hodiny dějepisu, kdy jste se učili o holokaustu, křížových výpravách a podobných zvěrstvech. Můžete sice namítat, že na tom není nic k smíchu, tak jak to spolu souvisí. Jedna z věcí, na kterou často učitelé upozorňují je ta, že to zkrátka musíte vedět a musí se o tom neustále mluvit, aby se nezapomnělo a díky tomu se to nikdy neopakovalo. Stále to v tom nevidíte? Dobře, vysvětlím to přímo. Tím, že se o dané problematice nebojíte mluvit, dáváte jasně najevo, že si uvědomujete, že ten problém tu skutečně je. Všichni tady tihle moralisté, co jen mlčí a kritizují, svým způsobem přispívají tomu, aby to nikdo neřešil a bylo ticho po pěšině. Takže se nebojte. Je vtip rasistický? Fajn. Je potřeba poukázat na to, že systém někde zavrávoral, že něco nefunguje tak jak má.

Vraťme se ještě ale k původní větě. Sice, že je potřeba rozpoznat, jaký je rozdíl mezi tím smát se něčemu a někomu. Pro ukázku použijeme opět příkladový vtip o pedofilovi. Zasmát se tomuto vtipu jako takovému je v pořádku (jak už jsme si vysvětlili). Co by v pořádku nebylo, kdyby mezi zúčastněnými byl někdo, kdo by měl s pedofilií negativní zkušenosti (silně pochybuji, že lze mít kladné zkušenosti s pedofilií) a vy byste se vtipu smáli asi tímhle stylem: "Ty vole to je prdel. Stejně jako tu, co ti ojel v té páté třídě ten váš soused. Haha! Pořádně ti projel kaďák, co?" V tomhle případě dokáži v sobě já najít tu lidskost a uvědomit si, že tohle sranda není.
Samozřejmě by to nebylo jen tak, kdyby u toho nebyla ještě nějaká výjimka. Většina těchto lidí jsou se svým osudem více než smíření a naopak si z toho dělají o to větší srandu. Ale je to samozřejmě případ od případu. To už samozřejmě poznáte sami a není třeba vám to zas až tak důkladně vysvětlovat.

Dnešní článek byl ve výsledku více poučný než k uvolnění, ale snad jsem vám rozšířila trošku obzory. To, jaké vtipy se vám líbí a jakým se smějete, by mělo být nastaveno pouze tím, jak jsou nastaveny vaše morální hodnoty. Pokud vám zkrátka nedělá dobře vyprávět nebo poslouchat vtipy o Židech, pak dobrá. Neříkejte je, případně se vyjádřete v tom smyslu, že je vám to nepříjemné a nesnažte se někoho moralizovat, jaký je ubožák, že se tomu směje.

A ze všeho nejdůležitější je, nebojte se udělat si srandu sami ze sebe. Stejně jako ti, kteří přijmuli svůj osud bez ruky, menšiny, víry apod. Neboť jak jeden velice moudrý člověk řekl:

"Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá."
- Jan Werich

Což mě opravňuje smát se naprosto všemu. Třeba i právě vám.


me and my bullshit #3

2. april 2017 at 9:51 | E. |  Diary

Takže jo. jsem zde.
To to dalo zabrat.
Jsem zde a dělám všechno možný. Třeba včera jsem se večer nadlábla,
nebo dneska ráno, měli jste vidět tu palačinku s nutellou! Taky hodně čtu.
Celý leden mi na stole ležela povinná četba. Pá pá, pane Jirásku, doufám,
že v tý knihovně shnijete! No a tak jsem začala číst. A doháním leden,
už mám tři knížky za sebou.

Ano, je pravda, že většina z nich jsou pro malý děti,
jelikož mě ty dospělácký kecy nebaví a nemusím ty nerozluštitelné konce,
šla jsem si půjčit něco z regálu do 10 let. Ta knihovnice se na mě koukala, jakobych byla nějakej duševně narušenej člověk ale i tak mi ty knížky půjčila. Jo

Schizofrenie je nejrozšířenějších a nejzávaznější duševní choroba. Je to rozpad celé osobnosti, kterej se projevuje poruhou citů, myšlení, jednání a tendence odvracet se od reality. Proč to píšu? Haha, jsem zasranej psychopatickej schizofrenik. *Jakože whet, vždyť je normální.* V květnu jedu do Anglie a potom hurá na psychiatrii. Nevím jak tam budu dlouho. Min. měsíc, možná dva si tam posedím. Projevuje se u mě už delší dobou schizofrenie. Mám různý halučky a takový ty kravinky. A proč psychopat? Mám vražedný sklony, líbí se mi krev a strašně bych někoho chtěla vypitvat. Jestli to můžu tak říct. Úplně představa, jak řežu nějakou kravku od nás. Boží.

Žijete s rodiči? Já už ne. A, asi je to fajn. Najednou.. takovej klid, nikde se nemusíš bát že ti přilítne facka za nic. Pořád plná lednička, co víš si přát. Žiju s prarodičma od mámy. A jsem s nima spokojená, ten život je nějakej pestrejší. Furt se někde něco děje, Maruna včera koupila mlíko ve slevě a Gertína byla s Frantou v hospodě. Ne, dělám si prdel. Hej, sory jako. Celkově mám ten život teď zajímavější.

Chci začít hubnout. Dost na sobě pozoruju jak mám prostě větší břicho, prdel. Takhle jsem nikdy nebyla což mě sere ještě víc. Už mě brali všichni automaticky za anorektičku. A najednou prostě. Bum a 10 kilo nahoře. A na těch mých 1,5 metru to jde až moc poznat. Jdu se zabýd, vakd žje jo. Máte nějakou ověřenou hubnoucí něco? Hoďte mi jí dolů. Jsem líná si něco hledat, je to totiž moc námahavý, víš. Zase bych chtěla mít svých 40 kilo.

Občas se pozastavuju nad svýma spolužákama a mou jednou příbuznou jaký to jsou nehorázní kreténi. Co dokážou říct nebo vykonat, člověk se nad tím fakt musí pozastavit. No ale když se nad tím pozastavím až moc, všichni na mě koukaj jakože whet, sis něco šlehla. Možná. Ale ne, zkusili jste někdy trávu? Bavím se s váma otevřeně. Já bych to chtěla upřímně dost zkusit. Nevím jak vy, ale já jo. Prostě, cítit ten pocit. Já jsem vyhulka i bez toho ale, to je jedno.

Asi si pořídím hada a v létě tetování, jo a ještě ajfon. Moc toho teď chci. Úplně miluju hady ale nikdy jsem si nerozmýšlela že bych do toho fakt šla. Úplně teď teču před jakýkoliv hezkýma fotkama jakejchkoliv korálovek. Úplně uu. V létě si dám 'Libru' na zápěstí. Protože jsem ve znamení vah tak proč si to nezvěčnit, že? Já bych třeba nechtěla bejt panna, protože si to vytetuju no a potom budu Blanka protrhlá a co s tetováním..

Asi krátkej článek ale já se vyspovídala co všechno mám teď v poslední době v hlavě a asi se mi značně ulevilo. Jakej máte život teď vy? U mě podprůměrně jasno. Jak jste si asi všimli. Tak čágo negři. Pac a pusu, asi si jdu kreslit, nebo číst. Každopádně nic neočekávaného. Bum! Půjdu cvičit!


- a při této myšlence a pokusu zrealizovat něco tak nemožného nastal konec světa. To i vidět toho jednorožce by bylo reálnější.